Blog

Dálkové partnerské vztahy jsou něco, co se v posledních letech stává stále oblíbenějším a oblíbenějším. Tento jev souvisí se stále se prohlubující a zefektivňující se globalizací na poli cestování, ale také v oblasti rozvoje IT technologií, zejména dostupnosti sociálních sítí. Mladí lidé si jsou schopni býti prostřednictvím sociálních sítí dnes mnohem blíže. Není na tom žádná věda. Třeba máte dálkový vztah, kdy se se svým partnerem vidíte jen párkrát za měsíc, ale díky platformám jako je facebook nebo instagram a prostřednictvím možnosti uskutečnit videohovor, se můžete vidět klidně každý den. Co nemůže technologie doposud nahradit je fyzický kontakt (alespoň zatím). Jak tedy vztah zachovat zdravý i na větší vzdálenosti než je sousední město nebo okres?

Kde může být problém?

I přes možnosti efektivního cestování, které se nám ve 21.století nabízejí, musí člověk počítat s dalšími faktory jako jsou studijní nebo pracovní (nebo jiné) povinnosti. Práce, popřípadě škola a další povinnosti mohou pěkně komplikovat společně strávený čas. Je sice pěkné, že se za partnerem dostanu z Prahy do Vídně v řádu několika hodin, ale pokud mám možnost tuto cestu naplánovat jednou nebo dvakrát do měsíce a navíc jen na dva dny, z důvodu dalších povinností nebo finanční náročnosti, moc mi nepomůže, že si mohu vybrat z pohádkového portfólia možností cestování. Je tedy důležité střízlivě vzít v úvahu reálně strávený čas s drahou polovičkou. Technologie sice mohou částečně nahradit osobní kontakt, ale nikdy to není stejné, jako vnímat druhého a jeho vlastní prostředí všemi pěti smysly. U méně důvěřivých jedinců také mohou nastat útrapy týkající se pocitů neodůvodněné žárlivosti, neboť člověk přirozeně má ve zvyku nad věcmi moc přemýšlet, což často končí negativními scénáři. 

Pouštět se do toho?

Lidé jsou různí. Někteří vztah na dálku odmítají, ač to ani nezkusili, jiní jsou mu otevření za určitých podmínek a jiní jej vítají s rozevřenou náručí. Nejdravějším názorem, který zde můžeme najít je ten týkající se „za určitých podmínek\’\‘. Ti, kteří takový vztah nechtějí, s těmi nic neuděláte. Naopak ti, kteří jej bezpodmínečně vítají, k těm je radno přistupovat obezřetně, neboť takový bezpodmínečný vztah na dálku může zavánět postranními úmysly a nikdy nevíte, zda takových dálkařů nemá hned pět! Na druhou stranu, vztah s jistými pravidly má potenciál uspět. Je třeba si vyjasnit, co takový vztah obnáší, zda se bude jednat o vážný vztah nebo volný vztah, kdy se partneři mají právo scházet i například s jinými lidmi. Nejčastější podmínkou u vážného vztahu na dálku bývá jeho časové omezení, kdy se jedná o přechodný stav. Praktický příkladem může být pár, kdy se jeden z partnerů přestěhuje do ciziny, kde má již zajištěnou práci a druhý partner se má přistěhovat během půl roku – roku, než například dokončí školu nebo se doučí jazyk. Zvláštní kategorií byly v poslední době vztahy, které i přes relativní blízkost (v rámci krajů) byly omezeny z důvodu opatření, která se týkaly omezení cestování během covid pandemie, ale je nutno podotknout, že se zde jednalo o neovlivnitelné faktory, které naštěstí neměly dlouhou dobu trvání a hned několik párů si zároveň mohlo (nebo spíše muselo) vyzkoušet, jaký takový vztah na dálku je. 

Stejně tak, jako se může blízký vztah rozbít, tak i dálkový vztah může vzkvétat. Záleží tak na míře obou partnerů stejně, jaký pohled mají na věc a na budoucnost takového vztahu. Aby to mohlo fungovat, tak je nejdůležitější mít v takový svazek důvěru (ideálně také ucelenou vizi budoucnosti, je-li to možné pro konkrétní případ) a hlavním klíčem, jak už tak bývá, je komunikace.

Dálkové partnerské vztahy jsou něco, co se v posledních letech stává stále oblíbenějším a oblíbenějším. Tento jev souvisí se stále se prohlubující a zefektivňující se globalizací na poli cestování, ale také v oblasti rozvoje IT technologií, zejména dostupnosti sociálních sítí. Mladí lidé si jsou schopni býti prostřednictvím sociálních sítí dnes mnohem blíže. Není na tom žádná věda. Třeba máte dálkový vztah, kdy se se svým partnerem vidíte jen párkrát za měsíc, ale díky platformám jako je facebook nebo instagram a prostřednictvím možnosti uskutečnit videohovor, se můžete vidět klidně každý den. Co nemůže technologie doposud nahradit je fyzický kontakt (alespoň zatím). Jak tedy vztah zachovat zdravý i na větší vzdálenosti než je sousední město nebo okres?

Kde může být problém?

I přes možnosti efektivního cestování, které se nám ve 21.století nabízejí, musí člověk počítat s dalšími faktory jako jsou studijní nebo pracovní (nebo jiné) povinnosti. Práce, popřípadě škola a další povinnosti mohou pěkně komplikovat společně strávený čas. Je sice pěkné, že se za partnerem dostanu z Prahy do Vídně v řádu několika hodin, ale pokud mám možnost tuto cestu naplánovat jednou nebo dvakrát do měsíce a navíc jen na dva dny, z důvodu dalších povinností nebo finanční náročnosti, moc mi nepomůže, že si mohu vybrat z pohádkového portfólia možností cestování. Je tedy důležité střízlivě vzít v úvahu reálně strávený čas s drahou polovičkou. Technologie sice mohou částečně nahradit osobní kontakt, ale nikdy to není stejné, jako vnímat druhého a jeho vlastní prostředí všemi pěti smysly. U méně důvěřivých jedinců také mohou nastat útrapy týkající se pocitů neodůvodněné žárlivosti, neboť člověk přirozeně má ve zvyku nad věcmi moc přemýšlet, což často končí negativními scénáři. 

Pouštět se do toho?

Lidé jsou různí. Někteří vztah na dálku odmítají, ač to ani nezkusili, jiní jsou mu otevření za určitých podmínek a jiní jej vítají s rozevřenou náručí. Nejdravějším názorem, který zde můžeme najít je ten týkající se „za určitých podmínek\’\‘. Ti, kteří takový vztah nechtějí, s těmi nic neuděláte. Naopak ti, kteří jej bezpodmínečně vítají, k těm je radno přistupovat obezřetně, neboť takový bezpodmínečný vztah na dálku může zavánět postranními úmysly a nikdy nevíte, zda takových dálkařů nemá hned pět! Na druhou stranu, vztah s jistými pravidly má potenciál uspět. Je třeba si vyjasnit, co takový vztah obnáší, zda se bude jednat o vážný vztah nebo volný vztah, kdy se partneři mají právo scházet i například s jinými lidmi. Nejčastější podmínkou u vážného vztahu na dálku bývá jeho časové omezení, kdy se jedná o přechodný stav. Praktický příkladem může být pár, kdy se jeden z partnerů přestěhuje do ciziny, kde má již zajištěnou práci a druhý partner se má přistěhovat během půl roku – roku, než například dokončí školu nebo se doučí jazyk. Zvláštní kategorií byly v poslední době vztahy, které i přes relativní blízkost (v rámci krajů) byly omezeny z důvodu opatření, která se týkaly omezení cestování během covid pandemie, ale je nutno podotknout, že se zde jednalo o neovlivnitelné faktory, které naštěstí neměly dlouhou dobu trvání a hned několik párů si zároveň mohlo (nebo spíše muselo) vyzkoušet, jaký takový vztah na dálku je. 

Stejně tak, jako se může blízký vztah rozbít, tak i dálkový vztah může vzkvétat. Záleží tak na míře obou partnerů stejně, jaký pohled mají na věc a na budoucnost takového vztahu. Aby to mohlo fungovat, tak je nejdůležitější mít v takový svazek důvěru (ideálně také ucelenou vizi budoucnosti, je-li to možné pro konkrétní případ) a hlavním klíčem, jak už tak bývá, je komunikace.

Na světě existují případy psychologických experimentů, kdy některé dopadly nad očekávání a jiné naopak byly odsouzeny společností, jakožto naprosto nehumánní způsob chování člověka k člověku. Tyto experimenty probíhají různě na širokém spektru lidí.

Některé experimenty byly prováděny u studentů, jiné u mladých lidí, kteří pracovali, či dokonce u vězňů v nejrůznějších věznicích. V takových experimentech jde především o reakce člověka nebo skupiny na jednotlivce nebo na celou skupinu.

Jeden takový experiment probíhal mezi studenty. Jednalo se o experiment, během kterého psycholog chtěl zjistit, jak moc je člověk schopný se přizpůsobit tlaku svého okolí. Pokud například je skupina o dvaceti osobách a mají řešit nějakou otázku, obvykle se čtvrtina lidí přizpůsobí většině, zatímco zbytek si bude pevně stát za svým názorem. Je to způsobeno tím, že se lidé neradi mezi sebou liší, jeden člověk nechce být jiný než zbytek skupiny z důvodu, aby nebyl odstrkován.

Psychologii o vnímání druhých postav nám slouží Halo efekt. Tato metoda nám po aplikaci prokáže, že naše vystupování, ať už fyzické, tak i naše vnější krása a přirozenost, když bude někdo ošklivě a nevkusně oblečen, vystupovat jako znuděný úředník, nevyvolá takovou nadšenost z pozice druhých, jako pokud by byl upraven, oholen, navoněn a měl vstřícný přístup, usmíval se a snažil se vše vyřešit s klidem a úsměvem.

Psychologové také u lidí s radostí a pečlivostí zjišťují, jak moc si jsou lid schopni zapamatovat některé barvy, které jsou v nějakém určitém pořadí. Též tam patří nějaké obrázky nebo jiné předměty. Dá se říct, že zkoumání lidské psychiky se dá dělat ve všech možných aspektech.

Není to jen a pouze tupé odpovídání na otázky, ale též reakce a postřeh našeho těla. Například máme úkol sledovat lidi, kteří si hází míč a mají na sobě bílá trika, ale jsou tam s nimi i tací, kteří nemají na sobě bílá trika, a i tak si hází. Je to zkouška pozornosti pozorovatele, který poté má vyslovit, kolik lidí se zabývá přihrávkami míče a mají na sobě bílá trika.

Z psychologického hlediska na psychickou část lidského těla působí nejrůznější aspekty, kvalita prostředí, v kterém jsme. Pokud bude někdo v metru hrát na nástroj, kdyby byl slavný, moc se cítit nadšeně nebudeme jako tehdy, když si udělá námi slavná a oblíbená postava koncert na náměstí.

Na světě existují případy psychologických experimentů, kdy některé dopadly nad očekávání a jiné naopak byly odsouzeny společností, jakožto naprosto nehumánní způsob chování člověka k člověku. Tyto experimenty probíhají různě na širokém spektru lidí.

Některé experimenty byly prováděny u studentů, jiné u mladých lidí, kteří pracovali, či dokonce u vězňů v nejrůznějších věznicích. V takových experimentech jde především o reakce člověka nebo skupiny na jednotlivce nebo na celou skupinu.

Jeden takový experiment probíhal mezi studenty. Jednalo se o experiment, během kterého psycholog chtěl zjistit, jak moc je člověk schopný se přizpůsobit tlaku svého okolí. Pokud například je skupina o dvaceti osobách a mají řešit nějakou otázku, obvykle se čtvrtina lidí přizpůsobí většině, zatímco zbytek si bude pevně stát za svým názorem. Je to způsobeno tím, že se lidé neradi mezi sebou liší, jeden člověk nechce být jiný než zbytek skupiny z důvodu, aby nebyl odstrkován.

Psychologii o vnímání druhých postav nám slouží Halo efekt. Tato metoda nám po aplikaci prokáže, že naše vystupování, ať už fyzické, tak i naše vnější krása a přirozenost, když bude někdo ošklivě a nevkusně oblečen, vystupovat jako znuděný úředník, nevyvolá takovou nadšenost z pozice druhých, jako pokud by byl upraven, oholen, navoněn a měl vstřícný přístup, usmíval se a snažil se vše vyřešit s klidem a úsměvem.

Psychologové také u lidí s radostí a pečlivostí zjišťují, jak moc si jsou lid schopni zapamatovat některé barvy, které jsou v nějakém určitém pořadí. Též tam patří nějaké obrázky nebo jiné předměty. Dá se říct, že zkoumání lidské psychiky se dá dělat ve všech možných aspektech.

Není to jen a pouze tupé odpovídání na otázky, ale též reakce a postřeh našeho těla. Například máme úkol sledovat lidi, kteří si hází míč a mají na sobě bílá trika, ale jsou tam s nimi i tací, kteří nemají na sobě bílá trika, a i tak si hází. Je to zkouška pozornosti pozorovatele, který poté má vyslovit, kolik lidí se zabývá přihrávkami míče a mají na sobě bílá trika.

Z psychologického hlediska na psychickou část lidského těla působí nejrůznější aspekty, kvalita prostředí, v kterém jsme. Pokud bude někdo v metru hrát na nástroj, kdyby byl slavný, moc se cítit nadšeně nebudeme jako tehdy, když si udělá námi slavná a oblíbená postava koncert na náměstí.

Spousta žen má ráda make-up, a neustále si kupuje rtěnky, bronzery, řasenky, a hromadu dalších věcí, bez kterých si líčení dnes už představit nedovede. Umět se hezky nalíčit je sice důležité, protože špatným make-upem si uženete akorát ostudu, ale mnohem důležitější je správná péče o obličej, neboli skincare. Tento pojem jste už určitě slyšela. Klíče k hezkému make-upu je právě zdravá pokožka. Korektorem sice zakryjete drobné nedostatky, ale po odlíčení nedokonalosti vyjdou na povrch. Nemusíte se už schovávat za nánosy make-upu, když se budete o pleť pořádně starat. Je to jednoduché.

Chce to správnou kosmetiku
Ne vždycky je to nejdražší to nejlepší, co si můžete koupit. Nakupujte ověřené značky, nejlépe ty, které nepropagují celebrity za tučné honoráře. Čtěte složení a zkuste se věnovat jednotlivým složkám, ať víte, čemu se vyhnout některé složky můžou způsobit zarudnutí pokožky, akné a další problémy, které určitě řešit nechcete. Hitem je teď korejská kosmetika. Je přírodní, obsahuje skvělé složky, a není zase tak drahá. Pokud tomu nerozumíte, poraďte se třeba na Facebooku, kde najdete mnoho skupin s touto tematikou.

U kosmetiky to nekončí
Výběrem správné kosmetiky vaše péče teprve začíná. Každá z nás by měla dodržovat ranní a večerní rutinu. Liší se v použitých produktech i jednotlivých krocích.

Ráno si vyčistěte pleť gelem, použijte tonikum, sérum, krém a SPF. Na to dbejte po celý rok, i když slunce zrovna nesvítí. Jeho paprsky na nás působí i pod mrakem.

Večer použijte olejový odličovač, pleť dočistěte gelem či pěnou. Poté naneste tonikum, sérum a krém.

Všechny kroky jsou stejně důležité, a je třeba je dodržovat v tomto pořadí. Není ale dobré hned kupovat plná balení za několik stovek korun. Zpravidla u všech výrobců seženete vzorky buď zdarma nebo za pár korun. Dobrý je i Facebookový bazar kosmetiky, i tam najdete novou i použitou kosmetiku za skvělé ceny.

Dodržujte svou rutinu pečlivě neskládanou z vhodných produktů, a budete se divit, jak bude vaše pleť vypadat za pár měsíců.

Ve spolupráci s https://biolabshop.cz/.

Spousta žen má ráda make-up, a neustále si kupuje rtěnky, bronzery, řasenky, a hromadu dalších věcí, bez kterých si líčení dnes už představit nedovede. Umět se hezky nalíčit je sice důležité, protože špatným make-upem si uženete akorát ostudu, ale mnohem důležitější je správná péče o obličej, neboli skincare. Tento pojem jste už určitě slyšela. Klíče k hezkému make-upu je právě zdravá pokožka. Korektorem sice zakryjete drobné nedostatky, ale po odlíčení nedokonalosti vyjdou na povrch. Nemusíte se už schovávat za nánosy make-upu, když se budete o pleť pořádně starat. Je to jednoduché.

Chce to správnou kosmetiku
Ne vždycky je to nejdražší to nejlepší, co si můžete koupit. Nakupujte ověřené značky, nejlépe ty, které nepropagují celebrity za tučné honoráře. Čtěte složení a zkuste se věnovat jednotlivým složkám, ať víte, čemu se vyhnout některé složky můžou způsobit zarudnutí pokožky, akné a další problémy, které určitě řešit nechcete. Hitem je teď korejská kosmetika. Je přírodní, obsahuje skvělé složky, a není zase tak drahá. Pokud tomu nerozumíte, poraďte se třeba na Facebooku, kde najdete mnoho skupin s touto tematikou.

U kosmetiky to nekončí
Výběrem správné kosmetiky vaše péče teprve začíná. Každá z nás by měla dodržovat ranní a večerní rutinu. Liší se v použitých produktech i jednotlivých krocích.

Ráno si vyčistěte pleť gelem, použijte tonikum, sérum, krém a SPF. Na to dbejte po celý rok, i když slunce zrovna nesvítí. Jeho paprsky na nás působí i pod mrakem.

Večer použijte olejový odličovač, pleť dočistěte gelem či pěnou. Poté naneste tonikum, sérum a krém.

Všechny kroky jsou stejně důležité, a je třeba je dodržovat v tomto pořadí. Není ale dobré hned kupovat plná balení za několik stovek korun. Zpravidla u všech výrobců seženete vzorky buď zdarma nebo za pár korun. Dobrý je i Facebookový bazar kosmetiky, i tam najdete novou i použitou kosmetiku za skvělé ceny.

Dodržujte svou rutinu pečlivě neskládanou z vhodných produktů, a budete se divit, jak bude vaše pleť vypadat za pár měsíců.

Ve spolupráci s https://biolabshop.cz/.

Kůže potřebuje naši péči zvláště v zimě

Samotné chladné počasí není hlavním problémem. Střídání teplot při přesunu mezi studeným venkem a vytápěnými místnostmi je to hlavní, co způsobuje pokožce problémy. Suchá a popraskaná kůže je jasným signálem, že tělo volá o pomoc.

Pleť

Každá pleť je sice jiná, ale obecná pravidla pro její ošetření v zimě platí bez rozdílu. Během zimního období by pleť neměla být zbytečně zatěžována více, než je nutné. V této době nejsou vhodná hloubková čistění a peelingy. Je správný čas na hydratační a výživné přípravky. Po použití hydratačního krému se vzhled plet zlepší. Kůže nebude suchá a napnutá a získá zpět svoji pružnost. V zimním období je třeba se o pleť starat pravidelně. Pokud se potřeby pleti budou přehlížet, může se tato nedbalost brzy projevit v podobě nezdravě vypadající a stárnoucí pleti, vrásek či začervenalých míst.

Rty

Na popraskané rty použijte balzámy. Pozor, ne všechny balzámy jsou pro zimní období vhodné. Vybírejte z přípravků s obsahem přírodních olejů, bamackého nebo kakaového másla. Tyto složky rty zjemní a zvýší jejich odolnost. Mějte na paměti, že různé přípravky s příměsí vůně, příchutě či barev rty naopak vysušují a nejsou proto vhodné pro každodenní použití.

Ruce

I pokožka rukou je v zimě vystavena vyšší zátěži a ruce se mnohem rychleji vysušují. Stejně tak častější kontakt s vodou a mýdlem způsobuje problémy. Je vhodné rukám dopřát ošetření hydratačním krémem. Klidně i několikrát denně, a to vždy když cítíte, že kůže na rukou je nepříjemně napnutá. Některé přípravky se rychle vstřebávají, čímž se vyhnete pocitu mastných rukou. Nezapomínejte nosit ven rukavice, které zmírňují následky střídání teplot.

Často se v zimě zapomíná na pitný režim. I další části těla potřebují být v chladném a větrném počasí hydratovány. Dostatečný příjem tekutin pomáhá tělu se lépe vyrovnat s vnějšími vlivy.

Kůže potřebuje naši péči zvláště v zimě

Samotné chladné počasí není hlavním problémem. Střídání teplot při přesunu mezi studeným venkem a vytápěnými místnostmi je to hlavní, co způsobuje pokožce problémy. Suchá a popraskaná kůže je jasným signálem, že tělo volá o pomoc.

Pleť

Každá pleť je sice jiná, ale obecná pravidla pro její ošetření v zimě platí bez rozdílu. Během zimního období by pleť neměla být zbytečně zatěžována více, než je nutné. V této době nejsou vhodná hloubková čistění a peelingy. Je správný čas na hydratační a výživné přípravky. Po použití hydratačního krému se vzhled plet zlepší. Kůže nebude suchá a napnutá a získá zpět svoji pružnost. V zimním období je třeba se o pleť starat pravidelně. Pokud se potřeby pleti budou přehlížet, může se tato nedbalost brzy projevit v podobě nezdravě vypadající a stárnoucí pleti, vrásek či začervenalých míst.

Rty

Na popraskané rty použijte balzámy. Pozor, ne všechny balzámy jsou pro zimní období vhodné. Vybírejte z přípravků s obsahem přírodních olejů, bamackého nebo kakaového másla. Tyto složky rty zjemní a zvýší jejich odolnost. Mějte na paměti, že různé přípravky s příměsí vůně, příchutě či barev rty naopak vysušují a nejsou proto vhodné pro každodenní použití.

Ruce

I pokožka rukou je v zimě vystavena vyšší zátěži a ruce se mnohem rychleji vysušují. Stejně tak častější kontakt s vodou a mýdlem způsobuje problémy. Je vhodné rukám dopřát ošetření hydratačním krémem. Klidně i několikrát denně, a to vždy když cítíte, že kůže na rukou je nepříjemně napnutá. Některé přípravky se rychle vstřebávají, čímž se vyhnete pocitu mastných rukou. Nezapomínejte nosit ven rukavice, které zmírňují následky střídání teplot.

Často se v zimě zapomíná na pitný režim. I další části těla potřebují být v chladném a větrném počasí hydratovány. Dostatečný příjem tekutin pomáhá tělu se lépe vyrovnat s vnějšími vlivy.

V současné době již není pochyb o tom, že globální oteplování je velmi reálnou hrozbou. A je značně nepravděpodobné, že se nám ji podaří zastavit nebo alespoň zpomalit tak, jak jsme to dokázali u ozónové díry. To však neznamená, že bychom se o to neměli alespoň pokusit. A jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je snížení emisí u největších znečišťovatelů. A mezi ně bezesporu patří elektrárenský průmysl.

Většina elektráren u nás funguje na principu spalování uhlí. Při tom samozřejmě vznikají zplodiny, které se následně dostávají do atmosféry. Situaci samozřejmě poněkud zlepšilo odsíření a filtrace komínů, avšak tato opatření nejsou zdaleka všemocná, zvláště co se skleníkových plynů týče.

Není tedy divu, že se vědci snaží hledat nějakou jinou alternativu. Bez elektřiny již totiž jako společnost prakticky nedokážeme existovat, je proto potřeba najít způsob, jak ji získávat s co nejmenším poškozením přírody.

Velmi skloňované jsou v tomto ohledu především takzvané obnovitelné zdroje, jako je solární, větrná či vodní energie. Avšak ačkoliv tyto neprodukují prakticky žádné emise, neznamená to, že jsou ekologicky zcela „čisté“. Jde například o zábor půdy, narušení proudění větru či změna rychlosti proudění vodního toku a jeho přehrazení.

Jako nejlepší řešení se tedy v současnosti ukazuje jaderná energie. Ta je bohužel mnohými zatracována, především kvůli obavě z následků, které by mohla mít případná porucha. Ty nám koneckonců ukázaly případy Černobylu, Fukušimy či Třímílového ostrova.

Přesto však není pochyb o tom, že se v současnosti jedná o nejekologičtější způsob výroby elektřiny, i když i on má své problémy, například ukládání odpadu. Ten však může být při zlepšení postupů později opět využit, což se o odpadech vznikajících ve většině jiných odvětví říci nedá.

Samozřejmě, my coby obyčejní lidé nemáme příliš vliv na to, z jaké elektrárny k nám bude proud dodáván. Ovšem není dobré zapomínat, že veřejné mínění má rozhodně velkou váhu. A to platí i v tomto případě.

V současné době již není pochyb o tom, že globální oteplování je velmi reálnou hrozbou. A je značně nepravděpodobné, že se nám ji podaří zastavit nebo alespoň zpomalit tak, jak jsme to dokázali u ozónové díry. To však neznamená, že bychom se o to neměli alespoň pokusit. A jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je snížení emisí u největších znečišťovatelů. A mezi ně bezesporu patří elektrárenský průmysl.

Většina elektráren u nás funguje na principu spalování uhlí. Při tom samozřejmě vznikají zplodiny, které se následně dostávají do atmosféry. Situaci samozřejmě poněkud zlepšilo odsíření a filtrace komínů, avšak tato opatření nejsou zdaleka všemocná, zvláště co se skleníkových plynů týče.

Není tedy divu, že se vědci snaží hledat nějakou jinou alternativu. Bez elektřiny již totiž jako společnost prakticky nedokážeme existovat, je proto potřeba najít způsob, jak ji získávat s co nejmenším poškozením přírody.

Velmi skloňované jsou v tomto ohledu především takzvané obnovitelné zdroje, jako je solární, větrná či vodní energie. Avšak ačkoliv tyto neprodukují prakticky žádné emise, neznamená to, že jsou ekologicky zcela „čisté“. Jde například o zábor půdy, narušení proudění větru či změna rychlosti proudění vodního toku a jeho přehrazení.

Jako nejlepší řešení se tedy v současnosti ukazuje jaderná energie. Ta je bohužel mnohými zatracována, především kvůli obavě z následků, které by mohla mít případná porucha. Ty nám koneckonců ukázaly případy Černobylu, Fukušimy či Třímílového ostrova.

Přesto však není pochyb o tom, že se v současnosti jedná o nejekologičtější způsob výroby elektřiny, i když i on má své problémy, například ukládání odpadu. Ten však může být při zlepšení postupů později opět využit, což se o odpadech vznikajících ve většině jiných odvětví říci nedá.

Samozřejmě, my coby obyčejní lidé nemáme příliš vliv na to, z jaké elektrárny k nám bude proud dodáván. Ovšem není dobré zapomínat, že veřejné mínění má rozhodně velkou váhu. A to platí i v tomto případě.