Labutě, které žijí na severní polokouli, se pyšní čistě bílým peřím. Naopak na jižní polokouli žijící labutě mají peří černé.
o Například taková Australská labuť černá je zbarvena do černa skoro úplně, kdežto letky má zbarvené bíle.
o Labuť jihoamerická černokrká má krk opravdu černý.
o Jiná jihoamerická labuť, Labuť koskoroba, je naopak bílá, ale letky jsou opět černé.
Všechny druhy labutí obývají jezera a rybníky, vyskytují se ale také v jejich okolí. Zobák mají labutě zbarvený buďto, červeno-černě, anebo, žluto-černě. Pokud labuť letí, její údery křídel jsou pomalé a má natažený krk. Její křídla za letu vydávají velmi slyšitelné rytmické svištění vzduchu. Labutě byly původně tažní ptáci, kteří jsou schopní během zimy uletět až do vzdálenosti více než tisíc kilometrů. V mírných oblastech Evropy mohou i přezimovat.
Labutí souboje
Labutě v páru vždy hnízdí na jednom a tom samém místě, které si oblíbí. Labuťák od jara odhání soupeře máváním křídly, později plave s krkem položeným dozadu. Při útoku na jiného labutího samečka jej chytá za krk a snaží se soka za tlukotu křídel odstrčit nebo potopit do vody. Protože dokáží labutě vyvinout ohromnou sílu, může při tomto boji dojít k vážným poraněním.
Labutě v Čechách
Na našem území se vyskytují tři druhy labutí:
o Labuť malá
o Labuť velká
o Labuť zpěvná.
První divoké labutě se přitom v Čechách objevily až po druhé světové válce.
Labuť velká je v Česku největším žijícím ptákem. Je charakteristická dlouhým tělem s bíle zbarveným peřím. Rozeznáme ji snadno, neboť má:
o poměrně krátký ocas
o černé nohy
o obloukovitě zahnutý a štíhlý krk
o oranžový zobák, který má na kořeni hrbol
Labuť velká ráda obývá stojaté, nebo pomalu tekoucí vody. V České republice byla labuť velká chována zpočátku jako okrasný pták v parcích.
o Labuť velká dosahuje délky až sto padesáti centimetrů.
o Její rozpětí křídel se pohybuje okolo dvě stě čtyřiceti centimetrů.
o Dosahuje hmotnosti až třinácti kilogramů.
